Žáci a žákyně 7. ročníku, kteří již v předchozích týdnech prováděli měření teploty a CO2, se v této části přírodovědné laboratoře věnovali měření hodnot pH a vlhkosti substrátu.

Protože první hodiny se 7. ročníkem v přírodovědné laboratoři velmi dobře fungovaly, mohla o týden později měřit CO2 a teplotu i další třída (také z oboru se zaměřením na přirodní vědy).

Žáci sedmé třídy v rámci oboru se zaměřením na přírodní vědy měli možnost získat první zkušenosti s projektem v rámci přírodovědné laboratoře. V úvodní přípravné fázi jsme diskutovali o cílech a přínosech účasti v projektu a společně jsme definovali program.

V prosinci jsme se věnovali zejména měření koncentrace oxidu uhličitého ve třídách. Žáci zkoumali vliv větrání, měřili v různých částech třídy (blízko okna vs. uvnitř větší skupinky dětí dál od okna), ve třídě, kde ten den ještě nikdo nebyl, v menších a větších učebnách. Překvapením byly poměrně vysoké koncentrace ve většině tříd včetně těch důkladně větraných. Mrzí nás, že nemáme druhý přístroj, kterým bychom si mohli naměřené hodnoty ověřit. K měření koncentrace oxidu uhličitého se chceme určitě ještě vrátit.

V listopadu jsme se zaměřili zejména na měření pH. Část skupiny se věnovala zejména programovací části (to vyhovuje zejména chlapeckému osazenstvu), druhá část nastudovala návody pro vlastní měření a připravila experimenty. Děti předem odhadovaly výsledky měření a obvykle se jim to celkem dařilo. Velké překvapení byla výrazná shoda měření pomocí lakmusových papírků a prostřednictvím pH metru.

V prvním bloku věnovaném plnění projektových úkolů jsme se věnovali prvním čtyřem pokusům. Žáci si vyzkoušeli měření teploty, vlhkosti, pH a CO2. Třída byla rozdělena na čtyři skupiny po 5 – 6 žácích a na stanovištích s jednotlivými úkoly se týmy postupně střídaly. Programování micro:bitu bylo pro žáky nové. Blokové programování znají, ale v makecode pracovali poprvé. Díky velmi návodně zpracovaným pracovním listům, ale neměli s programováním žádný problém. Bylo je jen třeba navést do online prostředí a pak jim pomoci se stažením programu do Micro:bitu.

Úkoly, které jsou obsahem projektu, plánujeme realizovat během hodin přírodopisu, informatiky a možná i fyziky. Pravděpodobně spojíme předměty do bloků a při řešení některých úkolů počítáme s tandemovou výukou – účastí dvou pedagogů zároveň. Poslední fáze projektu – využití vypěstovaných microgreens – bude zařazena do výuky pracovní výchovy, která ve školním vzdělávacím programu naší školy pro 7. ročník pokrývá okruh Provoz a údržba domácnosti, takže se žáci celý školní rok seznamují s přípravou různých druhů pokrmů.

I když prosinec je nejkratší pracovní měsíc projektu, podařilo se nám hlouběji proniknout do tajů jak technický tak zemědělských. Naučily jsme se důkladně ovládat vlhkoměr a pH metr a pracovali jsme  na pokusu č. 2: Vliv vlhkosti na růst rostlin. Závěry však budou k dispozici až po novém roce.