V rámci projektu jsme v lednu zasadili cukrové melouny a zkoumali vliv teploty na klíčení semen. Po dobu 14dní jsme misky kontrolovali a fotili.

V misce, která byla položená na parapetu, se během dvou týdnů objevily klíčící rostliny. V misce, která byla na tepelné desce, došlo k velkému přemokření půdy, a proto semena nevzešla.

V březnu provedeme další pokusy s mikrogreens.

Výstupy z úloh 5 a 6

V druhém bloku jsme měli v plánu se věnovat měření spotřebované energie a práci se světlem.

Měření spotřeby energie žáky velice zaujalo. Zejména proto, že si mohli změřit kolik spotřebovává při nabíjení jejich mobilní telefon. Moc se jim ovšem nelíbila část zahrnující výpočet ceny energie za delší časové období. A to i přesto, že se nejedná o nijak složité výpočty a měli k dispozici mobilní telefon s kalkulačkou i přístupem na internet. Přesto jsem přesvědčena, že tato část úlohy je velmi užitečná a důležitá.

Vzhledem k ročnímu období a zataženému počasí solární panel neprodukoval v podstatě žádnou energii. To nás se žáky překvapilo. Bylo jasné, že množství vyprodukované energie nebude vysoké, ale neočekávali jsme, že bude nulové. Ukázalo se tedy, že tento způsob výroby energie má své, velmi výrazné, limity.

U druhého úkolu jsme narazili na problém při pokusu spárovat chytrou žárovku s mobilní aplikací. Nepovedlo se nám to, ani na tabletu, ani na několika mobilních telefonech. Žáci tedy alespoň porovnávali spektrum teplého a studeného světla, mezi kterými žárovka přepíná automaticky. Dále pak zkoumali, kterému z nich se více podobá osvětlení ve třídě. Došli k závěru, že svítidla vydávají spíše světlo studené, přestože se spektra úplně neshodovala.

Neměli jsme možnost vyzkoušet automatické rozsvěcení a zhasínání žárovky, které bude potřeba při pěstování mikrogreens. Jistě se nám, ale problém povede včas vyřešit.

Po standardně špatném startu po přejezených vánočních prázdninách se nám přece jenom částečně podařilo nastartovat projektové pracovníky k lehkým výkonům. Navzdory výše uvedenému jsme dokončili pokus s rostlinkami melounu, které byly vystaveny různým teplotám. Bohužel rozdíl nebyl příliš výrazný, protože rostlinky v obou pokusných nádobách měly špatné světelné podmínky a byly vytažené a slabé. Zahájili jsme pokus s výsadbou bazalky a rozdílovým faktorem je nyní vlhkost. Opět se ale objevily problémy se světlem, především rostlinky pod víkem jsou hodně vytáhlé. Pokus stále pokračuje. Naměřené hodnoty pečlivě zapisujeme. Technické křídlo projektu se podrobně seznámilo s použitím sondy na měření úrovně CO₂ a úspěšně realizovalo měření v různých místnostech naší školy. V této činnosti budeme ještě pokračovat. Započali jsme také měření spotřeby elektrické energie dostupných spotřebičů. Myslím tedy, že jsme toho nakonec po Vánocích stihli docela nemálo.

Im Zuge der vergangenen “MINT”-Stunde haben die Kinder am Mikrogarten-Projekt weitergearbeitet.
Gemeinsam wurden sowohl alle Messinstrumente in Betrieb genommen, als auch gleich Probemessungen durchgeführt.
Die Ergebnisse wurden notiert und im Zuge des “MINT”-Unterrichts analysiert und verarbeitet.
Die Samen der Pflanzen wurden untersucht und die idealen Bedingungen für ein gutes Wachstum überprüft.
Motiviert und fasziniert freuen wir uns schon auf die nächsten Stunden, in denen wir weiter am Mikrogarten arbeiten und forschen können.

V lednu jsme se pustili do výsevů. Oseli jsme dvě mikrofarmy – hořčicí a vojteškou – a průběžně jsme sledovali, jak začínají klíčit. Zjistili jsme, že po prvním vydatném zalití už je třeba zalévat jen velice mírně. První neúspěch jsme zažili, když jsme po víkendu v mikrofarmě s hořčicí nalezli plíseň. Pěstování vojtešky jsme ale dovedli do zdárného konce, završeného ochutnávkou vojtěškové pomázánky s lučinou.

PROGRAMUJEME MIKROBIT

Nedávno jsme se ve škole pustili do práce s programovatelným zařízením micro:bit. Podle pracovních listů, které jsme k tomu dostali z projektu, se nám podařilo vše zvládnout úplně sami. Na začátku jsme měli obavy, že se bez pomoci neobejdeme, ale díky podrobným instrukcím a vlastnímu úsilí jsme dokázali naprogramovat zařízení přesně podle zadání.

Teď už se těšíme na další krok – využít micro:bit k měření koncentrace oxidu uhličitého ve třídě. Museli jsme si k tomu dohledat informace o tom, jak oxidu uhličitého přibývá během výuky a jaký vliv to má na naši pozornost a únavu. Zjistili jsme, že vyšší hladina CO₂ může způsobit, že se hůře soustředíme a rychleji se unavíme. Proto plánujeme během hodin měřit hodnoty CO₂ a kontrolovat, jestli je potřeba vyvětrat.

Celý projekt nás motivoval přemýšlet nejen o programování, ale i o tom, jak důležité je mít čerstvý vzduch ve třídě. Jsme zvědaví, co všechno nám měření ukáže a jestli se díky tomu budeme cítit během vyučování lépe.

Šimon a Matěj z tercie

Partizipationsprojekt „Mikrogarten I“

Im folgenden ersten Beitrag der Dokumentation zum Partizipationsprojekt „Mikrogarten“ darf ich Ihnen unsere Schule, die teilnehmenden SchülerInnen sowie die mit den Aufgaben befassten Lehrkräfte vorstellen.

Die Mittelschule Bendagasse ist im 23. Bezirk Wiens beheimatet und beschult in etwa 330 Kinder in dreizehn Klassen. Auf Grund unserer Schulschwerpunkte „Gesundheitskompetenz“ sowie „Digitales Lernen“ klang die Implementierung des Projekts in den Unterricht als sehr vielversprechend.

Mit der Betreuung des Projekts wurden mein Kollege Herrgesell und ich, Lukas Hailzl, betreut. Unsere Schule wird als Halbtagesschule von 8 bis 14 Uhr im Regelunterricht geführt. Da es Wahlfächer weder am Vormittag noch am Nachmittag gibt, musste das Projekt in den Regelunterricht integriert werden. Aufgrund der fachlichen Nähe haben wir uns entschieden, das Projekt in den Fachstunden „Biologie und Umweltbildung“, „Physik“ sowie „Soziales Lernen“ anzusiedeln. Eine mögliche Implementierung in den Fachunterricht „Digitale Grundbildung“ sowie „Gesundheitsförderung“ steht noch im Raum. Die entsprechenden Lehrkräfte würden bei einer Implementierung vorgestellt werden.

Aufgrund dieser Tatsache konnte das Projekt nur mit einer Klasse umgesetzt werden. Die Entscheidung fiel hier auf die 2A, in welcher ich und mein Kollege Klassenvorstände sind.

Vor dem Projekt hatten weder mein Kollege noch ich Erfahrungen mit micro:bits, sind aber beide mit dem Prinzip der microgreens vertraut und haben diese auch mehrfach privat und in der Schule angebaut.

Bereits jetzt am Anfang des Projekts hat sich gezeigt, dass die Arbeit an diesem Projekt mit einer ganzen Klasse eine ziemliche Herausforderung darstellt.  Während der ersten Programmierversuche konnte in Gruppenarbeiten vorgegangen werden, wobei jede Gruppe an einem anderen Sensor gearbeitet hat. Beim Anbau wird es hier andere Sozialformen benötigen.

In den nächsten Zwischenberichten werden wir die ersten Ergebnisse zu den Programmieraufgaben und ersten Anbauversuchen liefern sowie unseren Projektraum vorstellen.

Unser Projekt über Microgärten und Programmieren

Wir, die 2A der Mittelschule Bendagasse, haben ein Projekt, bei dem wir viel über Pflanzen, Microgärten und Programmieren lernen. In unserer Klasse sind 11 Mädchen und 14 Buben, alle zwischen 11 und 13 Jahren, außer zwei, die ein bisschen älter sind.

Das Projekt hat uns sehr interessiert, weil es etwas Neues für uns ist. Wir arbeiten mit Microbits und Sensoren, die wir programmieren müssen. Ein Sensor ist ein Gerät das Informationen aus seiner Umgebung aufnimmt und in ein Signal umwandelt, das von einem Computer verarbeitet wird. Das hilft Dinge wie Temperatur oder Bewegung zu messen. Bei uns geht es darum, herauszufinden, wie warm oder kalt es in einem Microgarten ist. Wir müssen die Sensoren an den Laptop anschließen und sie dann auf einer Website programmieren. Das ist noch nicht so schwer, aber auch nicht super einfach, weil wir alle noch nicht viel Erfahrung mit Programmieren haben. Aber wir üben und verstehen immer mehr.

Was Microgreens sind, wussten wir vorher auch nicht so genau. Wir haben gelernt, dass es kleine Pflanzen sind, die sehr schnell wachsen und auch super gesund sind. Man muss sie regelmäßig gießen und auf Dinge wie Licht und Temperatur achten. Microgreens sind auch sehr nützlich und man kann sie zum Beispiel in Salaten oder als Garnierung auf Speisen verwenden. Manche Menschen züchten sie sogar zuhause. Wir haben es noch nicht gemacht, aber vielleicht versuchen wir es mal, wenn wir mehr darüber wissen.

Das Projekt ist für uns eine spannende Herausforderung, weil wir so viel Neues lernen, sowohl über Pflanzen als auch über Technik. Wir hoffen durch die Arbeit mit dem Mikrogarten mehr über Pflanzen deren Wachstum und Pflege zu lernen.