Žáci 7. ročníku naší školy nedávno v rámci hodin „Young Science“ začali podnikat první kroky na cestě k mikrofarmě. Společně sestavili zařízení pro měření teploty, vlhkosti, světla atd. a v dokumentech, které obdrželi, zkoumali možnosti využití a cvičení.

Tentokrát jsme zkusili pěstování bazalky a sledování rozdílů u pěstování s poklopem a bez něho. Bohužel moc rozdílů se nám rozpoznat moc nepovedlo. Trošku se nám zdálo, že pod poklopem roste bazalka o malinko víc, ke konci druhého týdne jsou rostlinky skoro stejně, jen prostředí pod poklopem je trochu orosené. Další postřeh při ochutnávce nás překvapilo, že pěstovaná bazalka nemá zatím typickou chuť pro bazalku. Ale chvilku ještě necháme růst a pak si zase pochutnáme

Kromě pěstování jsme se pomalu vrhli i do tajů programování microbitů. Seznámili jsme se s tím, co vše microbit má v sobě ( vstupní i výstupní zařízení). Zkoušeli jsme zatím jednoduché programovaní. Prvotní ukázku  naprogramování přikládáme.

Po úspěšném naprogramování micro:bitu studenti v prosinci pokračovali v  krátkodobých úkolech. Pomocí pracovních listů sestavili aparatury a pustili se do měření – vlhkosti půdy a její ph, světla. Výsledky pozorování a měření zaznamenali do protokolů.

Měření vlhkosti půdy probíhalo dle očekávání.

Při měření světla jsme se potýkali s problémy při spárování žárovky a mobilu, které byli způsobeny zabezpečením sítě naší školy. Nakonec se vše vyřešilo a žárovku pomocí jednoho mobilu ovládáme. Měření bylo úspěšné, studenty bavilo. Zjistili, že osvětlení naší třídy je pravděpodobně žářivka. Také jsme proměřili spektra dalších žárovek používaných v hodinách fyziky při pokusech. Své výsledky opět zaznamenaly do protokolu.

Dále plánujeme pokračovat v měření veličin. Dále vyhodnotit dané výsledky měření, abychom mohli připravit pěstovaní rostlinek v různých podmínkách.

Programování pro měření vlhkosti a její následné měření, první ochutnávka

Rozdělili jsme se na dvě skupiny. Jedna měla za úkol naprogramovat podle návodu micro:bity pro měření vlhkosti. Druhá skupina zatím podle návodu připravila sestavu pro experiment. Následně se obě skupiny spojily pro vlastní měření a vyhodnocení výsledků. Výsledky měření jsme vyhodnocovali a hovořili o tom, co je za různou sorbční kapacitou různých materiálů a jak to může ovlivňovat podmínky pěstování. Děti velmi oceňovaly rozdělení rolí, které umožnilo vyšší efektivitu práce.

Také jsme se v tomto týdnu dostali k první ochutnávce vlastních výpěstků – pšeničné výhonky si svou chutí příliš příznivců nezískaly, ale jejich nutriční hodnoty (dohledáno na webu) děti příjemně překvapily.

Zapojení žáků a představení projektu ve škole

Do projektu jsme se rozhodli zapojit žáky sedmé třídy naší školy. Tato třída je na poměry naší školy poměrně velká (26 žáků) a složením velmi pestrá. Jsou v ní žáci šikovní i slabší, s různými zájmy, takže věříme, že se budou na projektu rádi a aktivně podílet. S blokovým programováním se žáci seznámili loni v rámci hodin Informatiky, programovali v prostředí Scratch.

V říjnu proběhlo představení projektu žákům. Seznámili jsme je s vybavením, s kterým budou pracovat. Během představením jsme jim také pokládali otázky, abychom zjistili jaké jsou jejich představy o tématech, kterými se projekt zabývá.

Na otázku, co je to senzor a k čemu slouží, asi třetina žáků odpověděla, že neví, ostatní žáci odpověděli, že je to zařízení, které slouží ke snímání, měření nebo skenování. Konkrétně zmiňovali měření vzduchu, pohybu osob a také cukru v krvi u nemocných cukrovkou.

Dále jsme se zaměřili na zkušenosti žáků s mikrozeleninou a jejím pěstováním. Opět třetina žáků se vyjádřila, že mikrozeleninu doma pěstují a téměř všichni by ji využili k jídlu. Někteří konkrétně k vaření jiní k ozdobě a dochucení jídel, jeden žák by ji nabídl i zvířatům a jeden žák se dokonce zamyslel nad jejím pozitivním vlivem na naše zdraví.

Po nezbytném testování a zkoušení elektronických hejblátek, jsem se vrhli na pravé zemědělsko-výzkumné činnosti, při které žáci okusili, že zašpinit si ruce od substrátu není nic nebezpečného a ani jedovatého. Osázeli jsme dvě sázecí misky shodně cukrovým melounem a rozdílným parametrem pro růst rostlin byla teplota. Jedna miska byla ponechána v pokojové (třídní) teplotě a druhá byla umístěna na vyhřívací podložku. Každý den dvakrát zapisujeme údaje o teplotě. Dosavadní průběh ukázal, že vyhřívací podložka má příliš vysoký výkon, je-li miska postavena přímo na ni.  Rostliny i při dostatečné vlhkosti neprospívají. Další výzkumem zjistíme optimální polohu misky vzhledem k vyhřívací podložce. V následujícím období se chceme zaměřit na vhodné světelné podmínky pro pěstování rostlin, zejména s přihlédnutím ke stávajícímu ročnímu období. Budeme také pokračovat v testování a využití technického vybavení.