Já jsem já a tohle o sobě sdílím
Gebraucht wird
Místo provedení aktivity: třída, tělocvična
Beschreibung
Tato sada aktivit pojednává o tom, co všechno by o sobě děti měly či mohly sdílet ostatním. Touto „offlinovou“ metodou se děti připravují na onlinový život.
Aktivita „Řeč těla“:
Aktivitu lze s dětmi pojmout na téma řeč těla. Společně můžete vyzkoušet, jak lze bez slov vyjádřit určité nálady, pocity nebo situace, například radost, strach, nervozitu, bolest, „Těším se na prázdniny“, „Jsem unavený“, „Něčemu nerozumím“ atd. Dokážou děti uhodnout zobrazené pocity?
Aktivita „Můj stín patří ke mně“:
S dětmi se mluví o stínu těla. Pomocí baterky se ukazuje, jak vznikají stíny. Na zahradě lze pak ukázat, jak vzniká přirozený stín dopadem slunečního světla. Poté se stín, nebo jen jeho části, jako ruce nebo obličej, vyfotografují. Děti si samy vyberou, která fotografie stínu se má vytisknout. Stínový obrázek pak děti individuálně vyzdobí. Na závěr děti fotografie představí a mohou být vystaveny ve školce.
Aktivita „Jak se cítím – odstup od ostatních lidí“:
Prostřednictvím této aktivity se děti snaží rozlišit, do jaké vzdálenosti je kontakt s ostatními dětmi příjemný a od jaké vzdálenosti je nepříjemný.
Jedno dítě stojí uprostřed, zbytek skupiny stojí v kruhu ve vzdálenosti několika metrů od něj. Na předem domluvený signál se skupina pomalu přibližuje k dítěti stojícímu uprostřed. Jakmile se toto dítě začne cítit nepříjemně, protože se ostatní přibližují příliš blízko, řekne nahlas „stop“.
Aktivita „Kdo jsem?“:
Vyfotografujeme si obličeje dětí. Každé dítě by mělo mít svou vlastní fotografii. Děti si fotografie mohou rozstříhat tak, aby byly oči, nos a ústa oddělené od sebe. K tomu lze zpívat písničku „Hlava, ramena, kolena, palce“ (= „Head, shoulders, knees and toes“). Poté se jednotlivé části fotografií zamíchají a položí se obrázkem nahoru. Nyní se každé dítě musí pokusit najít jednotlivé části své tváře. Nakonec se rozstříhané fotografie znovu správně složí. Není tak snadné najít svůj vlastní nos nebo ústa! Jednotlivé části obličeje lze zalaminovat a vytvořit tak puzzle vlastního obličeje.
Aktivita „Jsem to opravdu já?“:
Jedno dítě si lehne na velký kus papíru a druhé nakreslí jeho obrys. Kdo chce, může svůj obrys vybarvit. Kdo nechce vybarvovat, může na papír položit malé kartičky s rukama, nohama atd. Mezitím se zpívá píseň „Hlava, ramena, kolena, palce“. V dalším kroku si děti mohou navzájem vyfotografovat celé tělo. Fotografie se také vytisknou. Nyní se obrysy a fotografie smíchají a rozloží na podlahu a děti dostanou za úkol nejprve najít svou vlastní fotografii a odpovídající obrys. Poté se mohou pokusit přiřadit ostatní fotografie k odpovídajícím obrysům.
Vertiefende Auseinandersetzung mit den 7K
Kooperace: Skupina nejedná nezávisle, ale vzájemně se domlouvají a zohledňují potřeby každého jednotlivce.
Komunikace: Děti se učí vyjadřovat pocity ve svém vlastním jazyce a zároveň se učí jejich označení v jazyce souseda. Děti jsou aktivně zapojeny do celého procesu a společně pracují na výsledcích. Důraz je kladen na výměnu, společné hledání řešení a spoluvytváření. Příklady ukazují, že komunikace neznamená pouze mluvení, ale také souhru signálů, pravidel, naslouchání a ohleduplnosti.
Kontextuální kompetence: Děti se učí interpretovat neverbální signály nikoli izolovaně, ale v kontextu a spojovat je se známými zkušenostmi, situacemi a pocity. Děti jsou aktivně zapojeny do všech činností, mohou sdělovat své myšlenky, samy rozhodovat a prezentovat výsledky. Děti se učí přenášet pozorování z uměle vytvořeného kontextu (baterka a stíny v místnosti) do přirozeného kontextu (stíny způsobené slunečním světlem v zahradě). Tím pochopí, že jev může mít v různých situacích podobné příčiny a účinky.
Kreativita a inovace: Kreativita spočívá ve vývoji myšlenky, jak zprostředkovat pocity, nálady a situace prostřednictvím řeči těla a neverbálních forem vyjádření. Inovativnost se projevuje v tom, že tato kreativní myšlenka je prakticky realizována tím, že děti aktivně zkoušejí vyjadřovat pocity beze slov a ostatní děti je hádají. Kreativita spočívá v nápadech, jak děti hrají se stíny, jak je tvarují a jak si vytvářejí vlastní formy vyjádření. Inovace se projevuje v metodickém provedení, jak z každodenního pozorování (stíny ve světle) vzniká komplexní projekt učení a tvoření.
Kulturnost: Děti se hravou formou učí, jak zacházet s „odlišností“, vnímat rozdíly a respektovat je při společné výměně názorů.
Kritické myšlení: Děti jsou podněcovány k pozorování, porovnávání, kladení otázek a k vlastnímu rozhodování.
Digitální kompetence: Děti spojují analogové zážitky (pozorování stínů) s digitálními médii (fotografování, výběr, tisk).
Doplňujúce obrázky
Doplňujúce súbory
-
Video
-