Výstupy z úloh 5 a 6

V druhém bloku jsme měli v plánu se věnovat měření spotřebované energie a práci se světlem.

Měření spotřeby energie žáky velice zaujalo. Zejména proto, že si mohli změřit kolik spotřebovává při nabíjení jejich mobilní telefon. Moc se jim ovšem nelíbila část zahrnující výpočet ceny energie za delší časové období. A to i přesto, že se nejedná o nijak složité výpočty a měli k dispozici mobilní telefon s kalkulačkou i přístupem na internet. Přesto jsem přesvědčena, že tato část úlohy je velmi užitečná a důležitá.

Vzhledem k ročnímu období a zataženému počasí solární panel neprodukoval v podstatě žádnou energii. To nás se žáky překvapilo. Bylo jasné, že množství vyprodukované energie nebude vysoké, ale neočekávali jsme, že bude nulové. Ukázalo se tedy, že tento způsob výroby energie má své, velmi výrazné, limity.

U druhého úkolu jsme narazili na problém při pokusu spárovat chytrou žárovku s mobilní aplikací. Nepovedlo se nám to, ani na tabletu, ani na několika mobilních telefonech. Žáci tedy alespoň porovnávali spektrum teplého a studeného světla, mezi kterými žárovka přepíná automaticky. Dále pak zkoumali, kterému z nich se více podobá osvětlení ve třídě. Došli k závěru, že svítidla vydávají spíše světlo studené, přestože se spektra úplně neshodovala.

Neměli jsme možnost vyzkoušet automatické rozsvěcení a zhasínání žárovky, které bude potřeba při pěstování mikrogreens. Jistě se nám, ale problém povede včas vyřešit.

V prvním bloku věnovaném plnění projektových úkolů jsme se věnovali prvním čtyřem pokusům. Žáci si vyzkoušeli měření teploty, vlhkosti, pH a CO2. Třída byla rozdělena na čtyři skupiny po 5 – 6 žácích a na stanovištích s jednotlivými úkoly se týmy postupně střídaly. Programování micro:bitu bylo pro žáky nové. Blokové programování znají, ale v makecode pracovali poprvé. Díky velmi návodně zpracovaným pracovním listům, ale neměli s programováním žádný problém. Bylo je jen třeba navést do online prostředí a pak jim pomoci se stažením programu do Micro:bitu.

Úkoly, které jsou obsahem projektu, plánujeme realizovat během hodin přírodopisu, informatiky a možná i fyziky. Pravděpodobně spojíme předměty do bloků a při řešení některých úkolů počítáme s tandemovou výukou – účastí dvou pedagogů zároveň. Poslední fáze projektu – využití vypěstovaných microgreens – bude zařazena do výuky pracovní výchovy, která ve školním vzdělávacím programu naší školy pro 7. ročník pokrývá okruh Provoz a údržba domácnosti, takže se žáci celý školní rok seznamují s přípravou různých druhů pokrmů.

Zapojení žáků a představení projektu ve škole

Do projektu jsme se rozhodli zapojit žáky sedmé třídy naší školy. Tato třída je na poměry naší školy poměrně velká (26 žáků) a složením velmi pestrá. Jsou v ní žáci šikovní i slabší, s různými zájmy, takže věříme, že se budou na projektu rádi a aktivně podílet. S blokovým programováním se žáci seznámili loni v rámci hodin Informatiky, programovali v prostředí Scratch.

V říjnu proběhlo představení projektu žákům. Seznámili jsme je s vybavením, s kterým budou pracovat. Během představením jsme jim také pokládali otázky, abychom zjistili jaké jsou jejich představy o tématech, kterými se projekt zabývá.

Na otázku, co je to senzor a k čemu slouží, asi třetina žáků odpověděla, že neví, ostatní žáci odpověděli, že je to zařízení, které slouží ke snímání, měření nebo skenování. Konkrétně zmiňovali měření vzduchu, pohybu osob a také cukru v krvi u nemocných cukrovkou.

Dále jsme se zaměřili na zkušenosti žáků s mikrozeleninou a jejím pěstováním. Opět třetina žáků se vyjádřila, že mikrozeleninu doma pěstují a téměř všichni by ji využili k jídlu. Někteří konkrétně k vaření jiní k ozdobě a dochucení jídel, jeden žák by ji nabídl i zvířatům a jeden žák se dokonce zamyslel nad jejím pozitivním vlivem na naše zdraví.