Beschreibung der Ereignisse

Měření teploty

 

Pro měření teploty a všechna ostatní experimentální nastavení pro nás již programování podle návodu nepředstavovalo žádný problém, protože jsme mikro:bity naprogramovali podle návodu již potřetí.

První měření ukázala teplotu v místnosti 31,1 °C, resp. 40 °C v blízkosti radiátoru. Vysoká teplota v místnosti byla způsobena vadným, neregulovaným topným systémem ve škole. Naštěstí nyní topení opět funguje.

Pomocí tepla našich rukou se nám podařilo zvýšit teplotu na 35,7°. To představuje rozdíl 4,6° oproti naměřené pokojové teplotě.

Testy vody ukázaly průměrnou teplotu 13,25° a 39,3°. Oba směšovací cykly vykazovaly teplotu 26,4°.

 

Výsadbový pokus 1

 

V průběhu měření teploty byl zahájen také první pokus s výsadbou. Vysévali jsme semena pšenice. Jak je popsáno v podkladech, jednu pěstební misku jsme umístili na topnou desku a druhou jsme zásobovali teplem bez ohřevu. Semena jsme také vysadili do nádobky bez víka.

Ukázalo se, že klíčení začalo čtvrtý nebo pátý den bez topné desky. To nelze přesně určit, protože začátek klíčení připadl na víkend. Ke sledování by se možná hodila i kamera s připojením k internetu.

 

Při použití ohřívací desky se klíčení projevilo až šestý den po výsadbě. Je zřejmé, že deska poskytuje příliš mnoho tepla pro klíčení. Většina semen nevyklíčila vůbec nebo krátce po vyklíčení uhynula.

 

V květináči nedošlo ke klíčení vůbec, protože vlhkost vzduchu byla pravděpodobně příliš nízká. Použité víko bylo příliš malé a vnitřní květináč neměl kontakt s vodou. Když jsme to celé zkusili znovu v květináči, zalévali jsme květináč každý den. Tentokrát klíčení klaplo velmi rychle.

 

Měření vlhkosti

 

Při měření vlhkosti byly naprogramovány oba snímače a všechny testy byly provedeny se dvěma snímači. První čidlo vykazovalo okolní vlhkost 74 %, druhé čidlo 76 %. K rozlišení bylo použito barevné značení mikrobitů (žlutá, modrá).

Pro všechny testy byla následně vypočtena průměrná hodnota obou čidel.

Pro měření vlhkosti v suchém stavu byly získány následující výsledky:  Substrát 44 %, perlit 75 % a drcený kámen 73 %.

U štěrku se ukázalo, že voda odtéká velmi rychle (80 ml/min). V případě perlitu jsme po jedné minutě odebrali 10 ml a celé množství vody se uložilo v substrátu.

V průběhu pokusu byl objasněn pojem drenáž a rostlina břečťanu byla přesazena štěrkem a substrátem.

Při měření vlhkosti ve vlhkém stavu byly naměřeny následující hodnoty: substrát 31 %, perlit 5,5 % a štěrk 6,9 %.

Při druhém měření jsme si všimli, že výsledky ve vlhkém stavu jsou mnohem nižší než v suchém. Pro tuto skutečnost jsme nenašli vysvětlení. Předpokládáme proto, že došlo k chybě měření. V příštích týdnech test zopakujeme.

 

Hodnota pH

I přes několik problémů byly všechny úkoly v průběhu měření hodnoty pH vyřešeny. Po naprogramování mikro:bitu byla provedena kalibrace pH sondy. Kalibrace ukázala hodnoty Ph 7-1530 a Ph 4-2048.

Při porovnání sondy s lakmusovým papírkem jsme získali následující výsledky (lakmusový papírek vs. sonda):

-) koncentrát citronové šťávy 3 vs. 2

-) mýdlo 5-6 vs. 5,7

-) prací prášek 10 vs. 10,4

Údaje ze sondy byly velmi přesné, s výjimkou koncentrované citronové šťávy, kde došlo k mírné odchylce.

 

Před naším oblíbeným testem, tedy úpravou hodnoty pH, jsme pro naši vodu z vodovodu určili hodnotu pH 6,6. Na základě této hodnoty jsme zjistili, že voda z vodovodu má hodnotu pH 6,6. Při následné úpravě hodnoty pH jsme původně chtěli nastavit hodnotu pH 9. V průběhu testu jsme se snažili zjistit, zda je voda v pořádku. Když jsme ji trochu překročili, chtěli jsme hodnotu pH opět snížit, ale při prvním snížení jsme dosáhli hodnoty ~ 3,5. Poté jsme se rozhodli nastavit hodnotu raději na 2,5. V tomto případě jsme se rozhodli, že hodnota pH bude nižší. To se nám téměř podařilo. Dosáhli jsme konečné hodnoty 2,8.

Protože víme, že reduktor pH snižuje pH velmi silně, byli jsme tentokrát opatrnější. Dosáhli jsme hodnot 10,8 a 9,5.

 

Komentáře učitelů

Líbilo se nám zejména měření hodnoty pH, které bylo pro děti velmi pestré a zajímavé.

Obecně je náročné provádět pokusy s celou třídou (25 dětí). Protože aktivně pracovat může vždy jen jeden nebo dva žáci, ostatní si musí dělat poznámky nebo stát pohromadě ve velké skupině. Díky existující dokumentové kameře však bylo možné promítat postupy pokusů na projektor, což usnadnilo jejich pochopení. Přesto by bylo potřeba více materiálu pro celou třídu. Provádění experimentů ve staničním režimu se neukázalo jako příliš efektivní, protože by k tomu musel být uspořádán projektový den. To již nebylo možné z důvodu časové tísně.

Jak již bylo zmíněno, na naší škole není možné realizovat projekt v malých skupinách v rámci běžné výuky.

Jednou z nečekaných překážek bylo označování chemických látek (např. pracího prostředku, kyseliny citronové) v češtině. K identifikaci látek bylo nutné použít překladač Google. To se projevilo i při identifikaci semen. Zde však byla do jisté míry využita blízkost češtiny a ukrajinštiny, kterou žáci překládali.

Další problém nastal při používání měřicích přístrojů: české zátky jsou jen částečně kompatibilní s rakouskými zátkami. Přístroje se zástrčkami s uzemňovacím kontaktem nebylo možné použít, což znamená, že bylo možné měřit jen omezený výběr přístrojů.

Vzhledem k tomu, že projekt je integrován do hodin fyziky a biologie, je vždy nutné počkat na výsledky druhého kolegy.

 

Navíc je velmi náročné sepisovat výsledky s dětmi 6. třídy. Motivaci lze rozpoznat pouze v experimentálním uspořádání. Děti lze jen stěží motivovat k dokumentaci nebo analýze výsledků. Při zodpovídání otázek a shrnutí výsledků je zřejmé, že to lze jen stěží zvládnout samostatně.

Aby bylo možné shrnout výsledky společně se třídou, bylo také nutné více využívat hodiny „občanské výuky“. Nulová je také návratnost pracovních úkolů na doma (sepsání shrnutí).

 

Další práce/programování mikrobitů pro mě zatím nebyla možná.